Úvod

V dnešní době je téma transparentnosti v řízení firem stále důležitější. Zejména zákonné požadavky spojené se zápisem do rejstříku transparentnosti jsou předmětem mnoha diskusí. Rejstřík transparentnosti byl zaveden s cílem zajistit lepší sledovatelnost vlastnických vztahů a ekonomických zájmů. Má pomoci předcházet praní špinavých peněz a dalším nezákonným činnostem.

Naproti tomu existuje spolkový rejstřík, který je speciálně určen pro zapsané spolky a dokumentuje jejich právní strukturu. Zatímco oba registry plní důležité funkce, existují zásadní rozdíly v jejich cílech, obsahu a registračních postupech.

V tomto článku se budeme podrobně zabývat tématem „registrace rejstříku transparentnosti“ a podrobně vysvětlíme rozdíly v rejstříku sdružení. Cílem je vytvořit lepší porozumění požadavkům a výhodám obou registrů.

Co je rejstřík transparentnosti?

Registr transparentnosti je centrální registr, který zaznamenává informace o skutečných majitelích společností a dalších právnických osob v Německu. Byl spuštěn v roce 2017, aby splnil požadavky evropské směrnice o praní špinavých peněz a podpořil boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Cílem rejstříku transparentnosti je zpřehlednit skutečnou vlastnickou strukturu společností a ztížit tak nelegální činnost.

Všechny fyzické osoby, které v konečném důsledku vlastní nebo ovládají společnost, jsou evidovány v rejstříku transparentnosti. To znamená, že jsou uvedeni nejen jednatelé nebo členové představenstva, ale také ti, kteří za těmito strukturami stojí. Tyto informace jsou přístupné úřadům a jejich účelem je pomoci lépe sledovat podezřelé transakce.

Registrace v rejstříku transparentnosti je pro mnoho společností povinná. Zejména korporace, jako jsou GmbH nebo AG, musí své skutečné vlastníky oznámit do určité doby. Postiženy mohou být i jiné právní formy, jako jsou nadace nebo sdružení. Přesné požadavky na registraci se liší v závislosti na typu společnosti a velikosti.

Dalším důležitým aspektem rejstříku transparentnosti je dostupnost údajů. I když jsou některé informace veřejně dostupné, úřady mají k databázi širší přístup. To jim umožňuje přijímat cílená opatření proti praní špinavých peněz a jiné finanční trestné činnosti.

Celkově hraje rejstřík transparentnosti klíčovou roli v boji proti nezákonným finančním tokům a přispívá k posílení integrity finančního systému. Vytvořením větší transparentnosti bude pro zločince obtížnější působit anonymně a vykonávat své nezákonné činnosti.

Účel a význam rejstříku transparentnosti

Registr transparentnosti je centrální registr zřízený v Německu za účelem zvýšení transparentnosti firemních struktur a boje proti praní špinavých peněz a dalším nezákonným činnostem. Hlavním účelem rejstříku transparentnosti je poskytovat informace o skutečných majitelích právnických osob a registrovaných partnerství. To znamená, že všechny společnosti jsou povinny zveřejnit své vlastníky a jejich podíly.

Význam rejstříku transparentnosti spočívá v jeho funkci jako nástroje pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Zveřejnění skutečných vlastníků ztěžuje pachatelům trestné činnosti anonymní činnost nebo praní peněz z nelegálních zdrojů. Úřady tak získají lepší přehled o vlastnictví společnosti a usnadní identifikaci podezřelých transakcí.

Dalším důležitým aspektem rejstříku transparentnosti je podpora spravedlivé hospodářské soutěže. Pokud budou firmy povinny poskytovat transparentní informace o svých majitelích, bude obtížnější prosadit nekalé obchodní praktiky. To vytváří důvěryhodné podnikatelské prostředí, které podporuje poctivé podnikání.

Rejstřík transparentnosti navíc přispívá k posílení právního státu. Tím, že poskytuje jasné informace o podnikových strukturách, umožňuje občanům a dalším zainteresovaným stranám činit informovaná rozhodnutí a vyhnout se potenciálně rizikovým transakcím.

Celkově hraje rejstřík transparentnosti zásadní roli v boji proti finanční kriminalitě a zároveň podporuje spravedlivé a transparentní hospodářství v Německu.

Kdo se musí zaregistrovat do rejstříku transparentnosti?

Registr transparentnosti je centrální registr, který obsahuje informace o skutečných majitelích právnických osob a registrovaných partnerství. Registrace v rejstříku transparentnosti je povinná pro různé skupiny osob a organizací.

Zaprvé, všechny právnické osoby soukromého práva, jako jsou akciové společnosti (AG), společnosti s ručením omezeným (GmbH) a registrovaná družstva, mají povinnost se registrovat do rejstříku transparentnosti. Tyto společnosti musí zveřejnit totožnost svých skutečných vlastníků. Skutečnými vlastníky jsou fyzické osoby, které v konečném důsledku vlastní nebo ovládají společnost.

Registrované společnosti, jako jsou komanditní společnosti (KG) nebo veřejné společnosti (OHG), se také musí zaregistrovat do rejstříku transparentnosti. Je důležité si uvědomit, že za skutečné vlastníky lze považovat nejen samotné akcionáře, ale i další osoby, které nad společností významně ovládají.

Kromě toho se také nadace a trusty musí registrovat. V případě nadací musí představenstvo zajistit, aby byly v rejstříku zaznamenány všechny relevantní informace o skutečných majitelích. Totéž platí pro trusty: svěřenecké struktury musí být transparentní.

Souhrnně lze říci, že téměř všechny formy právnických osob a určitá partnerství mají povinnost se registrovat do rejstříku transparentnosti. To slouží cíli boje proti praní peněz a financování terorismu a podpoře větší transparentnosti v ekonomických záležitostech.

Registrace rejstříku transparentnosti: pokyny krok za krokem

Registrace do Rejstříku transparentnosti je důležitým krokem pro firmy a organizace, které chtějí plnit své zákonné povinnosti. V tomto podrobném průvodci se dozvíte, jak se úspěšně zaregistrovat do rejstříku transparentnosti.

Prvním krokem k registraci do rejstříku transparentnosti je shromáždění potřebných informací a dokumentů. Obvykle se jedná o údaje o skutečných majitelích společnosti a také příslušné dokumenty, jako jsou výpisy z obchodního rejstříku nebo stanovy. Je důležité, aby všechny informace byly úplné a správné, aby se předešlo prodlevám v procesu registrace.

Jakmile shromáždíte všechny potřebné informace, navštivte oficiální web Rejstříku transparentnosti. Tam najdete prostor pro online registraci. Webová stránka nabízí uživatelsky přívětivé rozhraní, které vám pomůže s procesem registrace. Pro registraci nebo přihlášení klikněte na příslušný odkaz.

Dalším krokem je vytvoření uživatelského účtu, pokud jej ještě nemáte. Chcete-li to provést, zadejte svou e-mailovou adresu a bezpečné heslo. Po registraci obdržíte potvrzovací email s aktivačním odkazem. Kliknutím na tento odkaz aktivujete svůj účet.

Po aktivaci účtu se přihlaste pomocí svých přístupových údajů. Nyní budete přesměrováni na registrační formulář pro rejstřík transparentnosti. Pečlivě vyplňte všechna povinná pole. Ujistěte se, že všechny informace jsou přesné a v souladu s aktuálními právními požadavky.

Po vyplnění formuláře zkontrolujte správnost a úplnost všech zadaných údajů. Důkladná kontrola může pomoci identifikovat a opravit možné chyby před odesláním žádosti.

Jakmile je vše zkontrolováno, můžete formulář odeslat. Potvrzení o přijetí vaší registrace obdržíte zpravidla e-mailem. Toto potvrzení obsahuje důležité informace o dalším postupu vaší registrace a také o požadovaných termínech.

Zpracování vaší registrace může nějakou dobu trvat. Během této doby byste měli pravidelně kontrolovat své e-maily a sledovat případné dotazy nebo dodatečné požadavky z rejstříku transparentnosti.

Pokud byla vaše registrace úspěšně zpracována, obdržíte konečné potvrzení o vašem zápisu do rejstříku transparentnosti. Toto potvrzení byste měli uschovat na bezpečném místě, protože slouží jako doklad o splnění vašich zákonných povinností.

Stručně řečeno, registrace do rejstříku transparentnosti vyžaduje pečlivou přípravu a přesné informace o skutečných majitelích a příslušných dokumentech společnosti. S těmito podrobnými pokyny jste dobře připraveni na hladký proces registrace.

Dokumenty potřebné k registraci

Registrace do rejstříku transparentnosti vyžaduje poskytnutí určitých dokumentů, aby byly splněny zákonné požadavky. V první řadě je důležité prokázat totožnost registrující osoby nebo firmy. K tomu je většinou potřeba platný občanský průkaz nebo cestovní pas. U právnických osob jsou také vyžadovány výpisy z obchodního rejstříku za účelem upřesnění právního rámce a práv na zastupování.

Další důležitou součástí požadovaných dokumentů je doklad o skutečných majitelích. To znamená, že musí být poskytnuty informace o fyzických osobách, které v konečném důsledku vykonávají kontrolu nad společností nebo mají prospěch z jejího podnikání. Patří mezi ně například seznamy akcionářů nebo dokumenty, které prokazují podíl ve společnosti.

Kromě toho by měly být předloženy také příslušné stanovy nebo stanovy, které poskytují komplexní přehled o struktuře a organizaci společnosti. Tyto dokumenty pomáhají identifikovat potenciální střety zájmů a zajistit soulad se všemi právními požadavky.

Je vhodné poskytnout všechny dokumenty v digitální podobě, protože to výrazně urychluje proces registrace. Pro bezproblémovou registraci do rejstříku transparentnosti je klíčové správné a úplné předložení všech požadovaných dokumentů.

Online registrace vs. papírové formuláře

Registraci do rejstříku transparentnosti lze provést online i pomocí papírových formulářů. Oba způsoby mají své výhody a nevýhody, které je třeba vzít v úvahu.

Online registrace nabízí řadu výhod. Obvykle je to rychlejší a efektivnější, protože formuláře lze vyplnit a odeslat přímo na webu. To šetří čas a snižuje námahu při odesílání dokumentů. Žadatelé navíc okamžitě obdrží potvrzení o přijetí jejich registrace, což se u papírových formulářů často nestává.

Další výhodou online registrace je její snadné použití. Většina platforem provádí uživatele registračním procesem a nabízí pomoc v případě dotazů. To může být výhodné zejména pro lidi, kteří tento postup neznají.

Na druhou stranu existují i ​​argumenty pro používání papírových formulářů. Někteří lidé dávají přednost tradičním metodám a cítí se bezpečněji, pokud mohou fyzicky odevzdat své papíry. Kromě toho může být v určitých případech nutné předložit originální dokumenty, což je možné pouze u papírových formulářů.

Celkově výběr mezi online registrací a papírovými formuláři závisí na individuálních preferencích a konkrétních požadavcích registračního procesu. Zatímco digitální možnost je v mnoha případech pohodlnější, papírový proces zůstává důležitou alternativou pro ty, kteří jej preferují nebo potřebují.

Co je to spolkový rejstřík?

Rejstřík spolků je veřejný rejstřík, ve kterém jsou uvedeny všechny registrované spolky v Německu. Slouží k právní dokumentaci a transparentnosti spolků a je součástí obchodního rejstříku. Zápis do rejstříku spolků má pro řadu spolků velký význam, neboť jim umožňuje nabýt způsobilosti k právním úkonům a vystupovat jako právnická osoba.

Spolek lze zapsat do spolkového rejstříku pouze tehdy, pokud splňuje požadavky německého občanského zákoníku (BGB). To mimo jiné zahrnuje, že sdružení sleduje konkrétní účel, který nesměřuje k dosažení zisku. Typickými příklady takových účelů jsou propagace sportu, kultury nebo společenských aktivit.

Registrace do rejstříku sdružení probíhá u příslušného místního soudu. Je třeba předložit různé dokumenty včetně stanov spolku a zápisu z ustavující schůze. Stanovy musí splňovat určité zákonné náležitosti a jasně definovat název spolku, jeho sídlo a účel.

Po úspěšném přezkoumání místním soudem je spolek zapsán do rejstříku. Tato registrace má několik výhod: Spolek získává vlastní právní subjektivitu, může uzavírat smlouvy a žalovat nebo být žalován. Zapsané spolky navíc požívají zvláštní ochrany pro své členy a jejich odpovědnost je omezena na majetek spolku.

K transparentnosti přispívá i rejstřík spolků, který poskytuje informace o členech představenstva a stanovách spolku. To umožňuje třetím stranám zjistit strukturu a cíle sdružení. Kromě toho mají členové a zainteresované strany k těmto informacím kdykoli přístup.

Celkově hraje rejstřík sdružení ústřední roli v německém právním systému pro sdružení a podporuje jak právní jistotu, tak veřejnou transparentnost ve společnosti.

Rozdíly mezi rejstříkem transparentnosti a rejstříkem sdružení

Rejstřík transparentnosti a rejstřík sdružení jsou v Německu dva důležité rejstříky, které slouží různým účelům a poskytují různé informace. Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma registry spočívá v jejich funkci a typech organizací, které pokrývají.

Rejstřík transparentnosti byl zaveden v roce 2017 s cílem zprůhlednit vlastnické struktury společností. Slouží k boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu shromažďováním informací o skutečných majitelích právnických osob. Cílem je vytvořit větší transparentnost v korporátním světě a ztížit nelegální aktivity. Všechny společnosti působící v Německu se musí zaregistrovat do rejstříku transparentnosti a zveřejnit své skutečné vlastníky.

Naproti tomu rejstřík spolků je specifickým registrem pro zapsané spolky (eV). Dokumentuje založení spolku i změny stanov nebo představenstva. Společný rejstřík slouží především k právním účelům, jako je prokazování existence spolku třetím osobám. Zápis do spolkového rejstříku je pro spolky povinný, pokud usilují o statut zapsaného spolku.

Dalším klíčovým rozdílem jsou informace, které každý registr obsahuje. Rejstřík transparentnosti zaznamenává informace o skutečných vlastnících – tedy lidech, kteří mají nad společností v konečném důsledku kontrolu nebo z ní mají prospěch. To zahrnuje jména, data narození a místa bydliště těchto osob. Naproti tomu spolkový rejstřík obsahuje informace o samotném spolku: název spolku, sídlo, účel a informace o členech představenstva.

Přístupnost informací se také mezi oběma registry liší. Zatímco rejstřík transparentnosti je přístupný pouze v omezeném rozsahu – k těmto údajům mají přístup určité skupiny lidí – informace v rejstříku sdružení jsou veřejně přístupné. Kdokoli může nahlížet do spolkového rejstříku a získávat tak informace o zapsaných spolcích.

Souhrnně lze říci, že rejstřík transparentnosti je primárně zaměřen na korporátní struktury a slouží k boji proti praní špinavých peněz, zatímco rejstřík spolků je určen speciálně pro registrované spolky a dokumentuje jejich právní rámec. Oba rejstříky hrají v německém právním řádu důležitou roli, avšak s odlišným zaměřením a cíli.

Právní základ a účel

Právní základ pro rejstřík transparentnosti v Německu je zakotven v zákoně o praní špinavých peněz (GwG). Tento zákon byl zaveden s cílem posílit boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Registr transparentnosti slouží jako centrální registr, do kterého se zapisují skuteční vlastníci právnických osob a registrovaná partnerství. Sběr těchto informací má pomoci zvýšit transparentnost v podnikovém sektoru a zabránit tak případnému zneužití.

Účelem rejstříku transparentnosti je zajistit, aby relevantní informace o vlastnické struktuře společností byly veřejně dostupné. To umožňuje úřadům, finančním institucím a veřejnosti lépe identifikovat potenciální rizika související s praním špinavých peněz nebo jinými nezákonnými aktivitami. Zveřejnění skutečných vlastníků vytváří pro společnosti větší odpovědnost za transparentnost jejich struktur.

Dalším důležitým aspektem registru transparentnosti je podpora mezinárodní spolupráce v boji proti finanční kriminalitě. V globalizovaném světě je zásadní, aby země mohly sdílet informace o ekonomických aktérech. Rejstřík transparentnosti pomáhá vytvářet jednotné standardy a usnadňuje výměnu příslušných údajů mezi členskými státy Evropské unie a dalšími mezinárodními partnery.

Stručně řečeno, Rejstřík transparentnosti představuje nejen zákonnou povinnost, ale také významně přispívá k vytváření spravedlivého a transparentního podnikatelského prostředí.

Obsah záznamů v registru

Obsah záznamů v rejstříku transparentnosti má zásadní význam pro zajištění sledovatelnosti a transparentnosti podnikových struktur. Na rozdíl od rejstříku spolků, který poskytuje informace především o zapsaných spolcích, se rejstřík transparentnosti zaměřuje na skutečné vlastníky právnických osob a jiných právních forem.

Záznamy v rejstříku transparentnosti obsahují především jména fyzických osob, které v konečném důsledku stojí za společností. To zahrnuje jak akcionáře, tak výkonné ředitele. Kromě toho musí být poskytnuty informace o druhu a rozsahu hospodářského zájmu. Mohou to být například podíly ve společnostech nebo hlasovací práva.

Kromě toho jsou vyžadovány také informace o státní příslušnosti a bydlišti skutečných vlastníků. Tyto údaje se používají k boji proti potenciálnímu praní špinavých peněz nebo financování terorismu a umožňují jasnou identifikaci odpovědných osob.

Dalším důležitým aspektem je, že záznamy jsou aktuální. Společnosti jsou povinny neprodleně hlásit změny ekonomických poměrů v rejstříku. To zajišťuje, že informace jsou vždy aktuální a poskytují realistický obraz o struktuře společnosti.

Stručně řečeno, obsah záznamů v rejstříku transparentnosti je zásadní pro podporu integrity a důvěry v ekonomický systém. Nejenže poskytují právní jistotu, ale také pomáhají v boji proti nelegálním aktivitám.

Přístupnost informací

Přístupnost informací v rejstříku transparentnosti je ústředním aspektem, který je velmi důležitý jak pro veřejnost, tak pro dotčené společnosti. Rejstřík transparentnosti byl zaveden z důvodu zajištění větší transparentnosti vlastnických struktur obchodních společností a dalších právnických osob. To má za cíl zejména zabránit praní špinavých peněz a dalším nezákonným činnostem.

Informace v rejstříku transparentnosti jsou obecně veřejně přístupné. Každý zainteresovaný občan má právo nahlížet do údajů. To se obvykle děje prostřednictvím online platformy, kde lze získat relevantní informace. To zahrnuje informace o skutečných vlastnících společnosti a jejich podílech.

Dostupnost těchto informací nejen podporuje důvěru v ekonomické transakce, ale umožňuje i dalším společnostem a institucím činit informovaná rozhodnutí. Banky mohou tato data využít například při poskytování úvěrů k lepšímu posouzení případných rizik.

Je však důležité poznamenat, že přestože jsou veřejně přístupné, některé osobní údaje jsou chráněny. Ochrana údajů hraje zásadní roli, takže citlivé informace nelze snadno prohlížet. To zajišťuje, že při zajištění transparentnosti je zachováno i soukromí.

Celkově přístupnost informací v rejstříku transparentnosti pomáhá vytvářet transparentní podnikatelské prostředí a posilovat důvěru mezi účastníky trhu.

Registrační postupy a termíny

Proces registrace do rejstříku transparentnosti je důležitým krokem ke splnění zákonných požadavků a zajištění transparentnosti společností a organizací. Registrace se obvykle provádí online prostřednictvím portálu poskytovaného odpovědným orgánem. Pro hladký průběh je důležité poskytnout všechny potřebné informace a dokumenty.

Mezi požadované doklady patří mimo jiné doklad totožnosti skutečných vlastníků a informace o struktuře společnosti. Tyto dokumenty musí být vyplněny a nahrány pečlivě, protože neúplné nebo nesprávné informace mohou vést ke zpoždění.

Velmi důležité jsou také lhůty pro registraci do rejstříku transparentnosti. V mnoha případech společnosti potřebují aktualizovat svá data do určité doby po svém založení nebo po významných změnách ve struktuře společnosti. Pokud tak neučiníte, může to mít nejen právní důsledky, ale také finanční sankce.

Je proto vhodné pravidelně kontrolovat své vlastní záznamy v rejstříku transparentnosti a zajistit, aby všechny informace byly aktuální. Včasná registrace a aktualizace pomůže vyhnout se případným problémům s úřady a zvýšit důvěru obchodních partnerů a zákazníků.

Závěr: Zápis do rejstříku transparentnosti ve srovnání s rejstříkem sdružení

Registrace do rejstříku transparentnosti a zápis do rejstříku sdružení jsou dva důležité procesy, které však mají různé účely a požadavky. Zatímco rejstřík transparentnosti má za cíl poskytovat informace o skutečných majitelích společností a jiných právnických osob, rejstřík spolků slouží k právnímu uznávání spolků a jejich vnitřních struktur.

Klíčový rozdíl spočívá v typu informací zaznamenaných v těchto dvou registrech. Rejstřík transparentnosti se zaměřuje na totožnost skutečných vlastníků s cílem bojovat proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Naproti tomu spolkový rejstřík obsahuje informace o samotném spolku, jako jsou stanovy, představenstvo a členství.

Registrace v rejstříku transparentnosti je povinná pro mnoho společností, zejména pro korporace. Termíny registrace se mohou lišit a je třeba je pečlivě dodržovat. Naproti tomu k zápisu do rejstříku spolků dochází zpravidla při založení spolku nebo při změnách stanov či představenstva.

Souhrnně lze říci, že jak rejstřík transparentnosti, tak rejstřík sdružení jsou pro právní strukturu organizací zásadní. Vzhledem k rozdílům v jejich cílech a požadavcích je důležité, aby se zřizovatelé a odpovědné osoby o obou registrech informovali a zajistili splnění všech zákonných požadavků.

1. Co je rejstřík transparentnosti?

Registr transparentnosti je centrální registr v Německu, který obsahuje informace o skutečných majitelích právnických osob a registrovaných partnerství. Byl zaveden za účelem boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu a zvýšení transparentnosti obchodních transakcí. Údaje v rejstříku transparentnosti jsou veřejně přístupné, což znamená, že do nich může nahlížet každý zájemce.

2. Kdo se musí registrovat v rejstříku transparentnosti?

Všechny právnické osoby (např. GmbH, AG) i registrovaná partnerství (např. OHG, KG) mají povinnost se registrovat do rejstříku transparentnosti. To platí i pro zahraniční společnosti s pobočkou v Německu. Registrace se provádí uvedením skutečných vlastníků, tedy fyzických osob, které v konečném důsledku za společností stojí.

3. Jak funguje registrace do rejstříku transparentnosti?

Registrace do rejstříku transparentnosti probíhá online prostřednictvím portálu elektronického rejstříku Spolkového věstníku. Nejprve je třeba poskytnout všechny potřebné informace o skutečných majitelích. To zahrnuje jméno, datum narození a místo bydliště dotčených osob. Po zadání těchto údajů se vygeneruje potvrzení o úspěšném dokončení registrace.

4. Jaký je rozdíl mezi rejstříkem transparentnosti a rejstříkem sdružení?

Rejstřík transparentnosti eviduje informace o skutečných majitelích společností pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu, rejstřík sdružení je určen speciálně pro registrované spolky a dokumentuje jejich právní strukturu. Registr sdružení obsahuje informace, jako jsou stanovy a členové představenstva sdružení.

5. Jaké jsou sankce za nedodržení registračního požadavku?

Nedeklarované nebo nesprávné záznamy v rejstříku transparentnosti mohou být potrestány pokutami. Výše pokuty může být až 1 milion eur nebo až 10 % ročního obratu společnosti, podle toho, která hodnota je vyšší. Mohou to mít i trestněprávní důsledky.

6. Jsou informace v rejstříku transparentnosti veřejně přístupné?

Ano, informace v rejstříku transparentnosti jsou obecně veřejně přístupné. Každý občan má právo nahlédnout do registru, aby se dozvěděl více o skutečných majitelích společností. To slouží k vytvoření větší jasnosti a důvěry v obchodních vztazích.

7. Existují výjimky z požadavku na registraci?

Ano, existují určité výjimky z požadavku na registraci pro určité organizace, jako jsou nadace nebo neziskové organizace za určitých podmínek, a také pro malé společnosti s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nižším než 1 milion EUR v určitých případech.

8. Jak často se musí aktualizovat změny v rejstříku transparentnosti?

Jakmile dojde k relevantním změnám týkajícím se skutečných vlastníků – například v důsledku změny vlastnictví nebo změn akcionářských vztahů – musí být tyto změny zapsány do rejstříku transparentnosti do jednoho měsíce ode dne, kdy se o nich dozví.

• Federální věstník: Rejstřík transparentnosti
• Spolkové ministerstvo spravedlnosti: Informace o rejstříku transparentnosti
• Německý spolkový sněm: Rejstřík transparentnosti – údaje a fakta
• Zákony na internetu: Zákon o rejstříku transparentnosti
• IHK Berlin: Informace o rejstříku transparentnosti